Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Eko magazín

Eko magazín

  • Sofistikovaný systém zalévání v jabloňovém sadu
  • Index pro výpočet nedostatku vody v zemědělství
  • Projekt LIFE Osmoderma chrání páchníka hnědého
  • Bobr a jmelí v CHKO Poodří
  • Podávání žádostí o dotaci na výměnu kotlů: od 13. 6.
  • Lenka Mynářová, členka představenstva, NAFIGATE Corporation: Průlomová a vizionářská inovace v ekologické kosmetice .

Další díl ekomagazínu míří na vaše obrazovky. Těšte se na informace o ekologickém zpracování ovoce v Sosnové…v Poodří úspěšně funguje projekt Life Osmoderma na ochranu brouka páchníka hnědého…dozvíte se termín pro podávání žádostí o dotaci na ekologický zdroj vytápění a také vám představíme kosmetický produkt, který pojí cirkulární ekonomiku, vědu a přírodu a uspěl na globálním trhu.

Sofistikovaný systém zalévání v jabloňovém sadu

Je čas na ekologickou patnáctiminutovku na Polaru, dobrý den u ní. Ekologický přístup k výrobě i přírodě, to je hlavní motor lidí ve Vitaminátoru v Sosnové. Podnikání založili na sto let staré rodinné tradici zemědělského podniku zabývajícího se sadařstvím. Spotřebitelům nabízí přírodní šťávy a přesnídávky. Kolem rozkvetlých sadů vybudovali naučnou Sadařovu stezku a zalévají sofistikovaným způsobem z podzemních vrtů.

Soškovi přemýšleli nad tím, jak to udělat, aby se vypěstované plody nestaly anonymním polotovarem ve výkupnách. A tak vznikl nápad vylisovat ovoce a zeleninu bez barviv a konzervantů…, zkrátka zrodil se VItaminátor.

David Soška, provozní manažer: „Vitaminátor je hlavně malá rodinná firma. Jsme tady místní už od roku 2009, kdy se založila firma, dříve to bylo vlastně mého dědy Slavomíra Sošky, který tady začal hospodařit a který tady rozvíjel zemědělskou činnost. Poté vlastně v roce 2006 to převzal můj otec, který následně založil firmu Vitaminátor a začali jsme vlastně tu zemědělskou činnost proměňovat i do činnosti výrobní, začali jsme ty naše výpěstky zpracovávat do formy přírodních ovocných šťáv neboli moštů.”

Na 100 hektarech v Sosnové firma hospodaří ekologicky a jen tak docílí toho, že vitamíny z přírody pěstuje, zpracovává a nabízí spotřebitelům v té nejvyšší kvalitě.

David Soška, provozní manažer: “My máme vlastní sady, které jsou vlastně rozlohou kolem 100 hektarů, které jsou tady v místní vesnici Sosnová. Máme ty sady udělané tak, že zaujímají asi 60 hektarů plochy. Následujících 40 hektarů plochy jsou obiloviny. Obě dvě, jak sadařství, tak polnosti, jsou v ekologickém režimu hospodaření, to znamená, pěstujeme všechno ekologicky a výsledné produkty nesou označení BIO.”

Jak přicházely nápady na výrobu nových produktů, tak se firma rozrůstala. Z původních šesti zaměstnanců na dvacet dva a v létě ještě musí nastoupit brigádníci, zejména, když je období dozrávání malin a rybízu.

David Soška, provozní manažer: “Teď se zrovna nacházíme ve švestkovém sadu, švestkového sadu máme necelý hektar, je tady přes 600 stromů, zrovna nyní probíhal střih, tento týden budeme ještě domazávat speciálním potěrem otevřené rány a jsme připraveni potom na sklizeň.”

Firma Vitaminátor sklízí ročně okolo 25 tun černého rybízu a na dalších 11 hektarech roste červený rybíz. Hlavní plodinou je ale přece jen jablko.

David Soška, provozní manažer: “Nyní se nacházíme v jabloňovém sadu, který jsme vybudovali na podzim minulého roku za podpory ministerstva zemědělství. Nacházíme se v místě, kde je vysázeno nově 4 tisíce jabloní, máme zde 4 odrůdy, Golden, Fuji, Braedburg a Galu. Zrovna nyní aktuálně probíhá natahování závlahy, kdy ke kapkové závlaze musí být nejprve drát, na kterém visí a následně potom si samo dávkuje podle půdní vlhkosti vodu, potřebnou k tomu, aby jabloně zdárně rostly. Vodu bereme z podzemních vrtů. Máme 3 podzemní vrty, ze kterých se voda přečerpává do nádrže, která má 33 kubíků, a z té nádrže už jdou čerpadla, která si podle vlhkosti půdy pouští jednotlivé sekce tak, aby voda došla až ke kořenům, ke stromům.”

Štěpánka Burdová, manažer obchodního úseku: “ „Firma Vitaminátor vyrábí stoprocentní lisované šťávy a přesnídávky. Dále potom v rámci celé ČR spolupracujeme s nemocnicemi, se senior centry, školskými zařízeními, kam dodáváme veškeré naše výrobky, to znamená stoprocentní lisované šťávy a přesnídávky.“

Zkušenosti s pěstováním si sadaři nechtěli nechat pro sebe, a tak v roce 2019 vznikla Sadařova naučná stezka. Návštěvníci získají povědomí o šetrném způsobu hospodaření na půdě, kde rostou ovocné stromy jako zdroj následných bio produktů. Dozví se také jak se dá chytře propojit hospodaření s půdu, lesy a rybníky s přírodou.

Vendula Kotrlová, obchodní zástupce: „S ohledem na naše zkušenosti se Sadařovou stezkou jsme se rozhodli předat zkušenosti dětem a v roce 2019 jsme otevřeli Sadařovu naučnou stezku a v roce 2020 vzniklo pro děti ve věku od 3 do 10 let lanové centrum.”

Děti se zábavnou formou naučí jak se chovat v přírodě, dozví se něco ze života ptactva a fungování rybníků a také o životním cyklu včel, bez jejichž opylování se v sadech neobejdou.

Index pro výpočet nedostatku vody v zemědělství

Podle nové studie Americké geofyzikální unie, která byla zveřejněna v časopise Earth's Future, bude do roku 2050 více než 80 % světové zemědělské půdy čelit vyššímu nedostatku vody. Vědci pro účel zjištění její dostupnosti vyvinuli index, který umožňuje měřit a předpovídat nedostatek vody v zemědělství. Během posledních sto let vzrostla celosvětová poptávka po vodě dvakrát rychleji než lidská populace. Nedostatek vody je v současnosti problémem na všech kontinentech, kde se obdělává půda, a představuje riziko pro potravinovou bezpečnost.

Projekt LIFE Osmoderma chrání páchníka hnědého

Chráněnou krajinnou oblast Poodří navštívila monitorovací skupina z Bruselu, a to kvůli projektu LIFE Osmoderma, který se zaměřuje na ochranu páchníka hnědého. Brouk přežívá ve starých vrbách v Poodří a ochránci z Arniky věří, že se brzy zabydlí i v nově vysazených dubech a hrušních. Bruselští kontroloři ocenili například vrby hlavaté u Pasečného mostu ve Studénce nebo nové výsadby v Košatce. V průběhu pětiletého projektu LIFE Osmoderma Arnika vysadí více než 2000 nových stromů. Dalších 955 vzrostlých stromů ošetří. Na projektu spolupracuje s ČSOP Studénka, Ostravskou univerzitou a polskou Fundacja Ekorozwóju.

Bobr a jmelí v CHKO Poodří

Patří bobr do přírody, nemělo by se korigovat jeho množství a je nutná jeho ochrana?…a jak účinně bojovat proti všudy přítomnému parazitu jmelí? Diskuzi na tyto otázky měla vyburcovat výstava fotografií v Pustějově na Novojičínsku.

Oldřich Usvald, kurátor výstavy: „Hlavním tématem je ukázat lidem, jak tady žije bobr. Ať si každý udělá obrázek o tom, jestli je prospěšný přírodě, nebo není. To stejné je u jmelí. Všichni ví, že tu je, ale nikdo s tím nic nedělá.“

Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: „Bobr se vrátil po několika desetiletích. V oblasti Poodří to určitě není žádné nové zvíře. Problém je, že bude problém dát dohromady soužití s člověkem. Je třeba si uvědomit, že jsme v CHKO Poodří a prioritou je chránit krajinu, biologii a zoologii. Je třeba pokusit se sladit zájmy přírody a lidí. Na závěr bych chtěl říct, že bobr do přírody určitě patří.“

Podávání žádostí o dotaci na výměnu kotlů: od 13. 6.

A teď informace ke čtvrtému kolu kotlíkových dotací v MS kraji. Je určeno na výměnu starých nevyhovujících kotlů 1. a 2. emisní třídy za ekologické zdroje tepla. Lidé mohou dotaci využít na nákup tepelného čerpadla nebo kotle na biomasu, tedy na peletky nebo kusové dřevo. Příspěvek mohou získat také zpětně na plynové kotle, které zakoupili a instalovali od začátku minulého roku do konce letošního dubna. Na tepelné čerpadlo může jeden žadatel spolu s příspěvkem od kraje získat až 187 tisíc korun. Na kotle na biomasu pak stát přispívá 130 tisíc. Příjem žádostí krajský úřad spustí 13. června.

Projekt Clairo má po čtyřech letech výzkumu první konkrétní výsledky. Ověřil vliv výsadby zeleně na čistotu ovzduší, vytvořil databázi rostlin snižujících znečištění i těch, které jsou vůči škodlivinám odolnější. Tato zeleň nejen, že zvládne jistou zátěž, ale hlavně ji dokáže i absorbovat a přirozeně tak ovzduší čistí.

Lenka Mynářová, členka představenstva, NAFIGATE Corporation: Průlomová a vizionářská inovace v ekologické kosmetice .

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nafigate, česká značka kosmetiky, která snoubí nejnovější poznatky vědy a přírody. V Paříži získala zlatou medaili, více už Lenka Mynářová. Dobrý den, vítejte.

Lenka Mynářová, členka představenstva, NAFIGATE Corporation: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem tady řekla na začátku, že se při výrobě těch výrobků kosmetických snoubí příroda a věda.

Lenka Mynářová, členka představenstva, NAFIGATE Corporation: Já bych ještě doplnila, že se snoubí nejen příroda a věda, ale hlavně, že se tam snoubí cirkulární ekonomika, protože my jsme v segmentu, který se odborně jmenuje škaredými dvěma slovy a "upcycling ingredients", to znamená, že ingredience pro kosmetiku a bio medicínu, tedy to, z čeho se ty přípravky vyrábí, jsou vyrobeny z něčeho, co je odpad původem. A co znamená to slovo příroda? To znamená, že příroda produkuje. V našem případě ten polymer produkují živé organismy, bakterie přímo ve svém těle. Je to úplně fascinující sledovat, jak je příroda dokonalá a dokáže vyrobit velmi komplikované a velmi užitečné látky k tomu, abychom dokázali a z toho odpadu, v našem případě už použité přírodní oleje, vyrobit ten biopolymer, k tomu potřebujete vědu, protože to je velký vědecký oříšek. Když to všechno dáte dohromady, cirkulární ekonomiku, vědu a přírodu, může vzniknout takhle unikátní výstup, který je na světě jedinečný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V čem je ten váš polymer nebo ten výsledek toho výzkumu jiný a originální oproti stávajícím?

Lenka Mynářová, členka představenstva, NAFIGATE Corporation: MMy máme málo povědomí o tom, nakolik kosmetika škodí životnímu prostředí. V řadě případů i přírodního, kterou spotřebitel považuje za zcela bezpečnou, bezpečná pro životní prostředí a často ani pro nás není. Ten náš biopolymer nahrazuje látky, které buď jsou už zakázány, protože prokazatelně škodí zatím hlavně člověku a anebo, které budou zakázány, protože škodí životnímu prostředí. Třeba mikro plasty, některé typy na mikro plastu. Zároveň on přináší i úplně nové vlastnosti, protože to, z čeho se ten polymer skládá, anomer je součást našeho organismu, metabolismu. To znamená, tělo jej akceptuje extrémně dobře ať už na pokožce nebo i uvnitř na našeho organismu. Je to mix několika možností. Za prvé nahrazujeme to, co škodí ať už člověku nebo přírodě. Nebo to, co není bezpečné a přidáváme ještě nové funkční vlastnosti. Ještě bych zmínila jednu vlastnost toho polymeru, a to je biodegradabilita. Tím, že ty bakterie, které ten polymer vyrábí, jsou součásti našeho ekosystému stovky milionů let, když ten polymer vyrobí, tak on je potom potrava pro jiné mikroorganismy. Zjednodušeně řečeno, když se natřete třeba nějakým naším přípravkem nebo o sprchu, on jde do čistíren odpadních vod nebo do ekosystému, tak je během několika hodin až dnů zlikvidován jinými mikroorganismy, aniž by zanechal jakékoliv škody.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To, co říkáte zní průlomově. Můžu to takhle označit? Je to průlomové?

Lenka Mynářová, členka představenstva, NAFIGATE Corporation: Můžete, my už jsme první cenu, která ukazovala, že ten náš směr je průlomový dostali v roce 2015. Dostali jsme Frost & Sullivan na Technology Innovation World, kde oni poprvé napsali, že se jedná opravdu o průlomovou a vizionářskou inovaci. V tom tažení, kdy získáváte ty ceny a to potvrzení, že je něco unikátního, pokračujeme celých těch sedm let od té doby. V loňském roce jsme získali Impact Start v rámci Deloitte Fast Fifty. I Colgate-Pampolive, Anheuser-Busch si nás vybrali z tisíců startupů z celého světa právě proto, že vlastně s námi chtěli předběhnout ten čas a chtějí být první, kdo na světě uvedou produkt, kde z odpadu z výroby piva, konkrétně český pivovar Samson, který vlastní Anheuser-Busch, vyrobíme ten polymer a z toho polymeru Colgate-Palmolive představí globální produkt. Takže ano, je to tak.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bude tedy ten váš finální průlomový produkt dostupný pro širokou veřejnost?

Lenka Mynářová, členka představenstva, NAFIGATE Corporation: Bude dostupný v první testovací verzi. Ale pak už to bude záležet na Colgate-Palmolive, v kterých zemích ten produkt uvede, protože ČR rozhodně není prioritní země. Ale zase naši čeští spotřebitelé se mohou těšit na další produkty, protože nás oslovují i české značky a my chceme pomoct i českým značkám, aby vznikly opravdu nové generace produktů pro tu budoucnost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To, co jste všechno řekla je obrovský úspěch, nejen Váš osobní a vaší firmy, ale určitě i pro Moravskoslezský kraj a ČR. Jak to vnímáte Vy osobně?

Lenka Mynářová, členka představenstva, NAFIGATE Corporation: Jednoznačně, jsem Ostravačka, to každý pozná, když promluvím první větu, to se nedá skrýt. Jsem jakoby hrozně ráda, že je to součást i tohoto regionu, protože naše firma je součást projektu transformace Moravskoslezského kraje ať už Cirk Arény nebo Černé kostky, kde chceme veškeré to naše know-how vložit do toho projektu. V Dolní oblasti Vítkovic budeme letos otvírat nové a trendy centrum, které bude sloužit právě pro ty naše globální i evropské projekty. Správně jste řekla Česká republika, protože my spolupracujeme s Vysokým učením technickým v Brně, s Mikro biologickým ústavem Akademie věd a s řadou dalších institucí. Ten úspěch je společný. My opravdu to, čeho jsme dokázali, ten je nesmírně komplexní, to není jen jedna věc. Je to i výsledek české vědy a schopnosti spolupracovat v nových velmi komplikovaných a rozsáhlých projektech dlouhodobě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jste teď na špici. Dá se vymyslet nebo vyskočit ještě výš? Vymyslet něco dalšího a jít ještě někam výš?

Lenka Mynářová, členka představenstva, NAFIGATE Corporation: Ne, v okamžiku, kdy je získáte globální cenu a ještě zlatou, tam, kde jste už výš jít nemůžete, ale můžete to rozšířit a třeba neusilovat o ceny. My dneska hodně velkou pozornost věnujeme poli biomedicíny, a protože ten polymer má extrémně velké uplatnění i v biomedicíně, třeba náhrada tkání kostí z něho je možné tisknout štěpy do kostí nebo náhrady kosti, krytí ran, tkáňové inženýrství. To jsou všechno oblasti, kde ta cesta trvá mnohem déle ještě než v té kosmetice, ale kde to uplatnění může chránit nejen člověka, přírodu, ale zachraňovat lidské životy. To je z mého pohledu ta nejvyšší meta, když pomůžeme i v téhle oblasti a dokážeme přinést novou kvalitu a nové možnosti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za úžasný rozhovor a krásnou tečku. Ještě jednou velká gratulace.

Lenka Mynářová, členka představenstva, NAFIGATE Corporation: Děkuji moc za pozvání a za milý rozhovor.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Eko magazín
31. května 2022, 17:35

Další díl ekomagazínu míří na vaše obrazovky. Těšte se na informace o ekologickém zpracování ovoce v Sosnové…v Poodří úspěšně funguje projekt Life Osmoderma na ochranu brouka páchníka hnědého…dozvíte se termín pro podávání žádostí o dotaci na ekologický zdroj vytápění a také vám představíme kosmetický produkt, který pojí cirkulární ekonomiku, vědu a přírodu a uspěl na globálním trhu.

Sofistikovaný systém zalévání v jabloňovém sadu

Je čas na ekologickou patnáctiminutovku na Polaru, dobrý den u ní. Ekologický přístup k výrobě i přírodě, to je hlavní motor lidí ve Vitaminátoru v Sosnové. Podnikání založili na sto let staré rodinné tradici zemědělského podniku zabývajícího se sadařstvím. Spotřebitelům nabízí přírodní šťávy a přesnídávky. Kolem rozkvetlých sadů vybudovali naučnou Sadařovu stezku a zalévají sofistikovaným způsobem z podzemních vrtů.

Soškovi přemýšleli nad tím, jak to udělat, aby se vypěstované plody nestaly anonymním polotovarem ve výkupnách. A tak vznikl nápad vylisovat ovoce a zeleninu bez barviv a konzervantů…, zkrátka zrodil se VItaminátor.

David Soška, provozní manažer: „Vitaminátor je hlavně malá rodinná firma. Jsme tady místní už od roku 2009, kdy se založila firma, dříve to bylo vlastně mého dědy Slavomíra Sošky, který tady začal hospodařit a který tady rozvíjel zemědělskou činnost. Poté vlastně v roce 2006 to převzal můj otec, který následně založil firmu Vitaminátor a začali jsme vlastně tu zemědělskou činnost proměňovat i do činnosti výrobní, začali jsme ty naše výpěstky zpracovávat do formy přírodních ovocných šťáv neboli moštů.”

Na 100 hektarech v Sosnové firma hospodaří ekologicky a jen tak docílí toho, že vitamíny z přírody pěstuje, zpracovává a nabízí spotřebitelům v té nejvyšší kvalitě.

David Soška, provozní manažer: “My máme vlastní sady, které jsou vlastně rozlohou kolem 100 hektarů, které jsou tady v místní vesnici Sosnová. Máme ty sady udělané tak, že zaujímají asi 60 hektarů plochy. Následujících 40 hektarů plochy jsou obiloviny. Obě dvě, jak sadařství, tak polnosti, jsou v ekologickém režimu hospodaření, to znamená, pěstujeme všechno ekologicky a výsledné produkty nesou označení BIO.”

Jak přicházely nápady na výrobu nových produktů, tak se firma rozrůstala. Z původních šesti zaměstnanců na dvacet dva a v létě ještě musí nastoupit brigádníci, zejména, když je období dozrávání malin a rybízu.

David Soška, provozní manažer: “Teď se zrovna nacházíme ve švestkovém sadu, švestkového sadu máme necelý hektar, je tady přes 600 stromů, zrovna nyní probíhal střih, tento týden budeme ještě domazávat speciálním potěrem otevřené rány a jsme připraveni potom na sklizeň.”

Firma Vitaminátor sklízí ročně okolo 25 tun černého rybízu a na dalších 11 hektarech roste červený rybíz. Hlavní plodinou je ale přece jen jablko.

David Soška, provozní manažer: “Nyní se nacházíme v jabloňovém sadu, který jsme vybudovali na podzim minulého roku za podpory ministerstva zemědělství. Nacházíme se v místě, kde je vysázeno nově 4 tisíce jabloní, máme zde 4 odrůdy, Golden, Fuji, Braedburg a Galu. Zrovna nyní aktuálně probíhá natahování závlahy, kdy ke kapkové závlaze musí být nejprve drát, na kterém visí a následně potom si samo dávkuje podle půdní vlhkosti vodu, potřebnou k tomu, aby jabloně zdárně rostly. Vodu bereme z podzemních vrtů. Máme 3 podzemní vrty, ze kterých se voda přečerpává do nádrže, která má 33 kubíků, a z té nádrže už jdou čerpadla, která si podle vlhkosti půdy pouští jednotlivé sekce tak, aby voda došla až ke kořenům, ke stromům.”

Štěpánka Burdová, manažer obchodního úseku: “ „Firma Vitaminátor vyrábí stoprocentní lisované šťávy a přesnídávky. Dále potom v rámci celé ČR spolupracujeme s nemocnicemi, se senior centry, školskými zařízeními, kam dodáváme veškeré naše výrobky, to znamená stoprocentní lisované šťávy a přesnídávky.“

Zkušenosti s pěstováním si sadaři nechtěli nechat pro sebe, a tak v roce 2019 vznikla Sadařova naučná stezka. Návštěvníci získají povědomí o šetrném způsobu hospodaření na půdě, kde rostou ovocné stromy jako zdroj následných bio produktů. Dozví se také jak se dá chytře propojit hospodaření s půdu, lesy a rybníky s přírodou.

Vendula Kotrlová, obchodní zástupce: „S ohledem na naše zkušenosti se Sadařovou stezkou jsme se rozhodli předat zkušenosti dětem a v roce 2019 jsme otevřeli Sadařovu naučnou stezku a v roce 2020 vzniklo pro děti ve věku od 3 do 10 let lanové centrum.”

Děti se zábavnou formou naučí jak se chovat v přírodě, dozví se něco ze života ptactva a fungování rybníků a také o životním cyklu včel, bez jejichž opylování se v sadech neobejdou.

Index pro výpočet nedostatku vody v zemědělství

Podle nové studie Americké geofyzikální unie, která byla zveřejněna v časopise Earth's Future, bude do roku 2050 více než 80 % světové zemědělské půdy čelit vyššímu nedostatku vody. Vědci pro účel zjištění její dostupnosti vyvinuli index, který umožňuje měřit a předpovídat nedostatek vody v zemědělství. Během posledních sto let vzrostla celosvětová poptávka po vodě dvakrát rychleji než lidská populace. Nedostatek vody je v současnosti problémem na všech kontinentech, kde se obdělává půda, a představuje riziko pro potravinovou bezpečnost.

Projekt LIFE Osmoderma chrání páchníka hnědého

Chráněnou krajinnou oblast Poodří navštívila monitorovací skupina z Bruselu, a to kvůli projektu LIFE Osmoderma, který se zaměřuje na ochranu páchníka hnědého. Brouk přežívá ve starých vrbách v Poodří a ochránci z Arniky věří, že se brzy zabydlí i v nově vysazených dubech a hrušních. Bruselští kontroloři ocenili například vrby hlavaté u Pasečného mostu ve Studénce nebo nové výsadby v Košatce. V průběhu pětiletého projektu LIFE Osmoderma Arnika vysadí více než 2000 nových stromů. Dalších 955 vzrostlých stromů ošetří. Na projektu spolupracuje s ČSOP Studénka, Ostravskou univerzitou a polskou Fundacja Ekorozwóju.

Bobr a jmelí v CHKO Poodří

Patří bobr do přírody, nemělo by se korigovat jeho množství a je nutná jeho ochrana?…a jak účinně bojovat proti všudy přítomnému parazitu jmelí? Diskuzi na tyto otázky měla vyburcovat výstava fotografií v Pustějově na Novojičínsku.

Oldřich Usvald, kurátor výstavy: „Hlavním tématem je ukázat lidem, jak tady žije bobr. Ať si každý udělá obrázek o tom, jestli je prospěšný přírodě, nebo není. To stejné je u jmelí. Všichni ví, že tu je, ale nikdo s tím nic nedělá.“

Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: „Bobr se vrátil po několika desetiletích. V oblasti Poodří to určitě není žádné nové zvíře. Problém je, že bude problém dát dohromady soužití s člověkem. Je třeba si uvědomit, že jsme v CHKO Poodří a prioritou je chránit krajinu, biologii a zoologii. Je třeba pokusit se sladit zájmy přírody a lidí. Na závěr bych chtěl říct, že bobr do přírody určitě patří.“

Podávání žádostí o dotaci na výměnu kotlů: od 13. 6.

A teď informace ke čtvrtému kolu kotlíkových dotací v MS kraji. Je určeno na výměnu starých nevyhovujících kotlů 1. a 2. emisní třídy za ekologické zdroje tepla. Lidé mohou dotaci využít na nákup tepelného čerpadla nebo kotle na biomasu, tedy na peletky nebo kusové dřevo. Příspěvek mohou získat také zpětně na plynové kotle, které zakoupili a instalovali od začátku minulého roku do konce letošního dubna. Na tepelné čerpadlo může jeden žadatel spolu s příspěvkem od kraje získat až 187 tisíc korun. Na kotle na biomasu pak stát přispívá 130 tisíc. Příjem žádostí krajský úřad spustí 13. června.

Projekt Clairo má po čtyřech letech výzkumu první konkrétní výsledky. Ověřil vliv výsadby zeleně na čistotu ovzduší, vytvořil databázi rostlin snižujících znečištění i těch, které jsou vůči škodlivinám odolnější. Tato zeleň nejen, že zvládne jistou zátěž, ale hlavně ji dokáže i absorbovat a přirozeně tak ovzduší čistí.

Lenka Mynářová, členka představenstva, NAFIGATE Corporation: Průlomová a vizionářská inovace v ekologické kosmetice .

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nafigate, česká značka kosmetiky, která snoubí nejnovější poznatky vědy a přírody. V Paříži získala zlatou medaili, více už Lenka Mynářová. Dobrý den, vítejte.

Lenka Mynářová, členka představenstva, NAFIGATE Corporation: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem tady řekla na začátku, že se při výrobě těch výrobků kosmetických snoubí příroda a věda.

Lenka Mynářová, členka představenstva, NAFIGATE Corporation: Já bych ještě doplnila, že se snoubí nejen příroda a věda, ale hlavně, že se tam snoubí cirkulární ekonomika, protože my jsme v segmentu, který se odborně jmenuje škaredými dvěma slovy a "upcycling ingredients", to znamená, že ingredience pro kosmetiku a bio medicínu, tedy to, z čeho se ty přípravky vyrábí, jsou vyrobeny z něčeho, co je odpad původem. A co znamená to slovo příroda? To znamená, že příroda produkuje. V našem případě ten polymer produkují živé organismy, bakterie přímo ve svém těle. Je to úplně fascinující sledovat, jak je příroda dokonalá a dokáže vyrobit velmi komplikované a velmi užitečné látky k tomu, abychom dokázali a z toho odpadu, v našem případě už použité přírodní oleje, vyrobit ten biopolymer, k tomu potřebujete vědu, protože to je velký vědecký oříšek. Když to všechno dáte dohromady, cirkulární ekonomiku, vědu a přírodu, může vzniknout takhle unikátní výstup, který je na světě jedinečný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V čem je ten váš polymer nebo ten výsledek toho výzkumu jiný a originální oproti stávajícím?

Lenka Mynářová, členka představenstva, NAFIGATE Corporation: MMy máme málo povědomí o tom, nakolik kosmetika škodí životnímu prostředí. V řadě případů i přírodního, kterou spotřebitel považuje za zcela bezpečnou, bezpečná pro životní prostředí a často ani pro nás není. Ten náš biopolymer nahrazuje látky, které buď jsou už zakázány, protože prokazatelně škodí zatím hlavně člověku a anebo, které budou zakázány, protože škodí životnímu prostředí. Třeba mikro plasty, některé typy na mikro plastu. Zároveň on přináší i úplně nové vlastnosti, protože to, z čeho se ten polymer skládá, anomer je součást našeho organismu, metabolismu. To znamená, tělo jej akceptuje extrémně dobře ať už na pokožce nebo i uvnitř na našeho organismu. Je to mix několika možností. Za prvé nahrazujeme to, co škodí ať už člověku nebo přírodě. Nebo to, co není bezpečné a přidáváme ještě nové funkční vlastnosti. Ještě bych zmínila jednu vlastnost toho polymeru, a to je biodegradabilita. Tím, že ty bakterie, které ten polymer vyrábí, jsou součásti našeho ekosystému stovky milionů let, když ten polymer vyrobí, tak on je potom potrava pro jiné mikroorganismy. Zjednodušeně řečeno, když se natřete třeba nějakým naším přípravkem nebo o sprchu, on jde do čistíren odpadních vod nebo do ekosystému, tak je během několika hodin až dnů zlikvidován jinými mikroorganismy, aniž by zanechal jakékoliv škody.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To, co říkáte zní průlomově. Můžu to takhle označit? Je to průlomové?

Lenka Mynářová, členka představenstva, NAFIGATE Corporation: Můžete, my už jsme první cenu, která ukazovala, že ten náš směr je průlomový dostali v roce 2015. Dostali jsme Frost & Sullivan na Technology Innovation World, kde oni poprvé napsali, že se jedná opravdu o průlomovou a vizionářskou inovaci. V tom tažení, kdy získáváte ty ceny a to potvrzení, že je něco unikátního, pokračujeme celých těch sedm let od té doby. V loňském roce jsme získali Impact Start v rámci Deloitte Fast Fifty. I Colgate-Pampolive, Anheuser-Busch si nás vybrali z tisíců startupů z celého světa právě proto, že vlastně s námi chtěli předběhnout ten čas a chtějí být první, kdo na světě uvedou produkt, kde z odpadu z výroby piva, konkrétně český pivovar Samson, který vlastní Anheuser-Busch, vyrobíme ten polymer a z toho polymeru Colgate-Palmolive představí globální produkt. Takže ano, je to tak.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bude tedy ten váš finální průlomový produkt dostupný pro širokou veřejnost?

Lenka Mynářová, členka představenstva, NAFIGATE Corporation: Bude dostupný v první testovací verzi. Ale pak už to bude záležet na Colgate-Palmolive, v kterých zemích ten produkt uvede, protože ČR rozhodně není prioritní země. Ale zase naši čeští spotřebitelé se mohou těšit na další produkty, protože nás oslovují i české značky a my chceme pomoct i českým značkám, aby vznikly opravdu nové generace produktů pro tu budoucnost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To, co jste všechno řekla je obrovský úspěch, nejen Váš osobní a vaší firmy, ale určitě i pro Moravskoslezský kraj a ČR. Jak to vnímáte Vy osobně?

Lenka Mynářová, členka představenstva, NAFIGATE Corporation: Jednoznačně, jsem Ostravačka, to každý pozná, když promluvím první větu, to se nedá skrýt. Jsem jakoby hrozně ráda, že je to součást i tohoto regionu, protože naše firma je součást projektu transformace Moravskoslezského kraje ať už Cirk Arény nebo Černé kostky, kde chceme veškeré to naše know-how vložit do toho projektu. V Dolní oblasti Vítkovic budeme letos otvírat nové a trendy centrum, které bude sloužit právě pro ty naše globální i evropské projekty. Správně jste řekla Česká republika, protože my spolupracujeme s Vysokým učením technickým v Brně, s Mikro biologickým ústavem Akademie věd a s řadou dalších institucí. Ten úspěch je společný. My opravdu to, čeho jsme dokázali, ten je nesmírně komplexní, to není jen jedna věc. Je to i výsledek české vědy a schopnosti spolupracovat v nových velmi komplikovaných a rozsáhlých projektech dlouhodobě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jste teď na špici. Dá se vymyslet nebo vyskočit ještě výš? Vymyslet něco dalšího a jít ještě někam výš?

Lenka Mynářová, členka představenstva, NAFIGATE Corporation: Ne, v okamžiku, kdy je získáte globální cenu a ještě zlatou, tam, kde jste už výš jít nemůžete, ale můžete to rozšířit a třeba neusilovat o ceny. My dneska hodně velkou pozornost věnujeme poli biomedicíny, a protože ten polymer má extrémně velké uplatnění i v biomedicíně, třeba náhrada tkání kostí z něho je možné tisknout štěpy do kostí nebo náhrady kosti, krytí ran, tkáňové inženýrství. To jsou všechno oblasti, kde ta cesta trvá mnohem déle ještě než v té kosmetice, ale kde to uplatnění může chránit nejen člověka, přírodu, ale zachraňovat lidské životy. To je z mého pohledu ta nejvyšší meta, když pomůžeme i v téhle oblasti a dokážeme přinést novou kvalitu a nové možnosti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za úžasný rozhovor a krásnou tečku. Ještě jednou velká gratulace.

Lenka Mynářová, členka představenstva, NAFIGATE Corporation: Děkuji moc za pozvání a za milý rozhovor.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/eko-magazin/eko-magazin-31-05-2022-17-39